1. Trošku se nám prosím představte…

Jsem Lucie Večeřová, je mi 25.

2. Kde jako dobrovolník působíte? S čím pomáháte?

Začalo to tak, že budu pomáhat s češtinou jedné druhačce. Teď jsme ve fázi, kdy spolu děláme úkoly na všechny předměty, připravujeme se spolu na písemky. Myslím, že pro ni funguju jako taková podpora, tak nějak celkově. Našly jsme si k sobě cestu, výborně si rozumíme, můžeme si popovídat o všem možném i nemožném. Teď po těch všech společně strávených hodinách můžu říct, že jsme něco jako kamarádky.

3. Kolik času vám dobrovolnictví zabere?

Každý týden mám vyhrazenou hodinu a půl. Někdy se stane, že se za mnou děvče staví do práce, někdy jdeme spolu na zmrzlinu. Začíná se mi to trochu prolínat se soukromým životem.

4. Co vás k dobrovolnictví přivedlo?

Na základce jsme občas chodili číst do vedlejšího domova pro seniory. Byla to bohulibá záminka, jak se „ulejt“ z vyučování :). K té současné podobě jsme se dostala tak, že za covidu jsem byla nějaký čas bez práce. Chvíli jsem si užívala čas jen pro sebe, ale pak už jsem chtěla dělat zase něco smysluplného. Práce nikde žádná, tak jsem se rozhodla naplnit ten čas v Dobrovolnickém centru.

5. S čím jste se musela poprat? V čem byla vaše představa jiná než realita?

Vyloženě prát jsem se asi nijak nemusela. Myslím, že jsem do toho šla s celkem realistickým očekáváním. Největší komplikace, které jsem zažila, byly, že jsem třeba neměla úplně myšlenky a náladu jít někam s někým něco dělat a musela jsem se chvíli přemlouvat, nebo že mi holčička nepřišla. Takové normální překážky běžného života.

6. Měla jste nějaké předchozí zkušenosti s dobrovolnictvím?

Čtení seniorům, dětské tábory, dětské dny, Tříkrálová sbírka, návštěvy denního stacionáře… takové nepravidelné a nárazové akce.

7. Co vám to dává? Proč jste dobrovolníkem?

V první řadě mi to dává smysl. Mám z toho dobrý pocit. Ze sebe, že jsem nějak užitečná. Že to, co dělám, má reálný dopad na někoho, koho tak můžu posunout dobrým směrem. Taky si myslím, že si tím udržuju rámcový přehled, že se všichni nemají tak úplně dobře. Je to takový „reality check“.

8. Co byste vzkázala zájemcům o dobrovolnictví?

Jestli cítíte, že chcete něco dělat a láká vás zrovna dobrovolnictví, tak skvěle! Do toho. Určitě to zkuste, na výběr je spousta možností, jak se angažovat a určitě si každý dovede vybrat ten správný směr. Hlavně, aby vás to bavilo a dělali jste to rádi.