1. Trošku se nám prosím představte ....  

Jmenuji se Veronika Javůrková. Jsem vystudovaná učitelka 2. stupně, obor český jazyk - občanská výchova. Nakonec jsem se ocitla na malotřídní škole v Javorníku u Svitav, takže jsem si doplnila ještě aprobaci na 1. stupeň. Momentálně jsem již pět let doma na rodičovské dovolené a jsem maminkou na plný úvazek.

2. Kde jako dobrovolník působíte (jste působil/a)? Co máte jako dobrovolník "na starosti"? S čím pomáháte?

Působím v litomyšlské charitě, kde doučuji češtinu.

3. Kolik času vám dobrovolnictví zabere?

 Hodinu až dvě týdně.

4. Co vás k dobrovolnictví přivedlo?

Když celou naši společnost ochromil covid, chtěla jsem také nějak pomáhat. Neuměla jsem ale ani šít na stroji, ani péct pro zdravotníky, takže když jsem se dozvěděla, že charita hledá dobrovolníky na doučování různých předmětů, nabídla jsem své služby.

5. S čím jste se museli poprat? V čem byla vaše představa jiná než realita?

Začala jsem doučovat v době, kdy se zavřely školy a nikdo netušil, co bude dál. Online výuka ještě moc neexistovala a u žáků byla vidět jistá frustrace, protože zadáním přes email nerozuměli a nevěděli, co si s úkoly počít. Takže nejdůležitější bylo prvně dokázat žáky nějak motivovat, než samotné doučování. Nyní doučuji češtinu ukrajinské děti, což je pro mě velká výzva, jelikož cizince jsem nikdy dřív neučila.

6. Měli jste nějaké předchozí zkušenosti s dobrovolnictvím?

Žádné.

7. Co vám to dáva? Proč jste dobrovolníkem?

Je to moc dobrý pocit vidět, že někomu pomáháte. Když pak vidíte ještě pokroky a smích dětí, které vypadají, že se na setkání s vámi i těší, je vám najednou jasné, že děláte něco, co má opravdu smysl. Pro mě jako pro učitelku je to navíc prospěšné, že během dlouhé pracovní absence úplně z profese nevypadnu a návrat do pracovního procesu snad nebude tak těžký. Možná to vypadá, že já učím děti, ale ve skutečnosti se hodně učím od nich.

8. Co byste vzkázali zájemcům o dobrovolnictví?

Pokud máte pocit, že vám chybí nějaké smysluplné uplatnění, chcete zažít ten hřejivý pocit, že děláte něco, co má smysl a snad i pomáhá, neváhejte se obrátit na Veroniku Peterkovou z litomyšlské charity, se kterou jistě najdete něco, co by vám vyhovovalo a bavilo vás. Není to nic, co by zabralo moc času a výsledek je skvělý.