1. Trošku se nám prosím představte…

Jmenuji se Jan, je mi 23 let a jsem studentem historie. Tu jsem právě nyní na hradecké univerzitě vystudoval v rámci bakalářského studia. Ve svém volném času rád cestuji a fotím. Pokud cestuji, tak se vždy snažím o nejméně pohodlný a nejvíce složitý spoj, abych si tu cestu řádně pamatoval. Oblíbeným cestovním prostředkem při těchto cestách jsou vláčky.

2. Měl jste nějaké předchozí zkušenosti s dobrovolnictvím?

V rámci mého univerzitního studia jsem se zúčastnil studijního programu Erasmus+. Poté jsem si uvědomil, že rád poznávám ostatní kultury pomocí projektů. Ještě před tímto měsíčním pobytem v Bukurešti jsem se zúčastnil třech týdenních Erasmus+ pobytů, jednalo se o výměnu mládeže (tzv. youth exchange) a dvakrát tréninkového kurzu (tzv. training course). Čím dál tím více si uvědomuji, jak jsou pro mne zkušenosti z Erasmu+ v mém životě klíčové, a proto jsem se rozhodl vyjet na měsíční pobyt.

3. Kde jste jako dobrovolník v zahraničí působil? Jak dlouho jste v zahraničí byl a jaké aktivity jste vykonával?

Během letošních prázdnin jsem se rozhodl v rámci nabídek Evropského sboru solidarity strávit měsíc v rumunské Bukurešti. Byl jsem velmi potěšen, jelikož jsem dostal možnost skloubit mé studijní zájmy s pobytem v zahraničí. Výjezdový měsíční pobyt jsem strávil v rumunském národním historickém muzeu. Jednalo se o projekt, během kterého jsme se seznamovali s rumunskou historií v rámci geografického kontextu regionu, na provázanost se západní Evropou, ale i dnešním Tureckem. Uspořádali jsme několik workshopů pro děti, během kterých jsme se jim snažili ukázat část rumunské historie. Jednalo se například o workshop o symbolech, hledání památek v muzeu, po foto koutek, kde se děti mohly vyfotit v historických kostýmech muzea. Tým se skládal ze 30 dobrovolníků, 15 jich bylo z evropských zemích a 15 právě z Rumunska. Já jsem byl na projektu jediným Čechem.

4. S čím jste se musel poprat? V čem byla vaše představa jiná než realita? Co vám to dalo?

Tím, že to nebyl první Erasmus+, tak na kulturní šoky jsem byl vcelku připraven. Tušil jsem, co čekat. S čím jsem nepočítal, bylo počasí. Projekt se konal v červenci roku 2023 a jednalo se o nejteplejší měsíc mého života, aneb klimatická změna se skutečně děje. Po celou dobu se teploty pohybovaly kolem 35-40 stupni Celsia. I přesto se mi povedlo přežít a během pobytu navázat přátelství s mnoha zajímavými lidmi, se kterými jsem doteď v kontaktu a vážím si, že jsem měl možnost takové inspirativní lidi potkat.

Jak jsem výše uvedl, nejednalo se o můj první pobyt v zahraničí. I přesto, možná právě proto, mi dal mnoho. Každá zkušenost v zahraničí pod Erasmem+ je jedinečná, z každé jsem si odnesl něco jiného. Z této primárně návaznost, provázanost a složitost rumunských dějin. Vidět všemožné artefakty a mít o nich přednášky od místních expertů byla dozajista zkušenost, ze které budu v budoucnu čerpat.

5. Máte ještě další plány vyjet do zahraničí jako dobrovolník?

Toto byla v kostce má zkušenost z mého výjezdu. Jsem pevně přesvědčen, že to určitě nebude poslední. Je to jak s tetováním, pokud máte nějaké, většinou přemýšlíte o dalším. Já to mám takto i s Erasmem+, v budoucnu bych určitě chtěl jet na další. Je to velmi dobrá formující zkušenost, kde člověk pozná sám sebe a překoná mnohé bariéry.